Životní styl ovlivňuje i psychiku. Nejhůře jsou na tom vrcholoví manažeři

„Sportoval“ tedy nanejvýš u televize a se zdravým jídelníčkem to také nijak nepřeháněl. Kromě snídaně celý den nejedl a vydatné jídlo si dopřál, až když se vrátil z práce. Při své nevysoké postavě to tak postupně dotáhl až na 112 kilogramů. „Potil jsem se a zadýchával,“ říká Vladimír, „sám sebe jsem si nevážil.“

Za obezitu může životní styl a naučené stereotypy, říká odbornice

Srdeční vada v kombinaci s obezitou nakonec způsobila to, že už nebyl schopný vstát z postele. Rozhodl se proto podstoupit nejen kardiologickou, ale i bariatrickou operaci, při níž mu lékaři zmenšili kapacitu žaludku. Kromě toho si upravil jídelníček, zvykl si jíst každé tři hodiny a důkladně přemýšlet o tom, co jí.

„Odboural jsem televizní zprávy i seriály a místo toho si začal čistit hlavu pohybem,“ popisuje radikální životní změny. Během dvou let tak zhubnul o více než 30 kilo, přestal se potit i zadýchávat a zbavil se i předchozí únavy. Při pohledu na fotku ze svého obézního období si dnes neodpustí poznámku, že v takovém stavu by výšlapy na kole nebo vytrvalostní chůzi, které se dnes věnuje, zaručeně nedal. Radikální změna životosprávy bezesporu přispěla k výraznému zlepšení jeho zdravotního stavu.

Životosprávou proti depresím

Existují však důkazy, že životní styl ovlivňuje nejen fyzické, ale i psychické zdraví. Jedním z nich je nedávno publikovaná studie španělských odborníků. V rámci výzkumu sledovali 80 pacientů s depresí, kteří podstupovali ambulantní léčbu a brali antidepresiva.

Část z nich dostala možnost zároveň absolvovat intervenční programzaměřený na správnou životosprávu – pravidelný spánek, dostatek pohybu i zdravé dietní návyky. U těchto pacientů došlo po půl roce k velmi významnému poklesu depresivního skóre ve srovnání s těmi, kteří se léčili pouze medikamenty.

K podobným závěrům dospěli nedávno také lékaři z Psychiatrické kliniky 1. LF UK aVFN v Praze, autoři studie na téma „Stres, deprese a životní styl“. „Zjistili jsme, že depresivním syndromem trpí asi pětina dotázaných,“ uvádí profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK aVFNv Praze. „Ženy zhruba dvakrát častěji než muži, přičemž více postižené jsou osoby ve středním a starším věku.“

Epidemie cukrovky vzrůstá. Může za to nezdravý životní styl

Výzkum přitom prokázal, že tito lidé mají častěji tendenci k pasivnímu životnímu stylu a žijí spíše nezdravě. Mezi běžnou populací dodržuje podle studie pravidla zdravé životosprávy 17 procent lidí, což je samo o sobě číslo velmi alarmující. U pacientů s depresivními sklony je ovšem takových osob pouze šest procent.

Ve srovnání s běžnou populací tito lidé daleko méně dbají na pravidelné stravování, jedí výrazně více sladkostí a podstatně méně ovoce, zeleniny a ryb. A jen zřídka kdy se ve svém volném čase věnují sportovním aktivitám.

Zrádné sklony k pasivitě

Ve srovnání s těmi, kteří psychickými potížemi netrpí, mají tito lidé sklony i k pasivnímu řešení problémů. Místo toho, aby vyhledali odbornou pomoc, řeší obtíže spíše ve svém nejbližším okolí, s příbuznými a známými. „Pokud už se vůbec na nějakého odborníka obrátí, pak spíše na praktického lékaře než na psychologa nebo psychiatra,“ uvádí klinický psycholog doktor Radek Ptáček.

„Úroveň prevence u nás zatím není dobrá, příliš nám nepomáhají ani média, která obvykle radši než racionální informace publikují zprávy o tom, kdo koho zavraždil a co udělal zlého.“

Podle profesora Rabocha by lidé měli vědět, že životní styl ovlivňuje nejen jejich fyzické zdraví, ale i duševní stav. „Zásahy do životního stylu je možné leccos změnit,“ říká Jiří Raboch s přesvědčením, „V rámci Všeobecné fakultní nemocnice proto v současné době uvažujeme o tom, že bychom zřídili specializované poradny pro zaměstnance i studenty zaměřené na správnou životosprávu.“

Nedávno dokončená studie navíc potvrdila, že spokojenost v práci a existence dobrého partnerského vztahu je významným ochranným faktorem nejen v případě syndromu vyhoření, ale i v případě deprese.