18. ledna 2010 16:10 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Zkuste si vyluštit křížovku LN starou 85 let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Na počátku masového rozšíření křížovek stál v roce 1925 deník Lidové noviny. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na počátku masového rozšíření křížovek stál v roce 1925 deník Lidové noviny. | foto: Zemská knihovna v Brně, archiv // koláž Šimon LN

PRAHA Na počátku masového rozšíření křížovek stál v roce 1925 deník Lidové noviny. Ale jak to všechno začalo?

Křižování slov bylo sice známo již v antice, ale úloha, která by se na způsob křížovky skutečně řešila, tehdy známa nebyla. V Guinnessově knize rekordů a dalších publikacích jsou uváděny informace, že vynálezcem křížovky jako řešitelské úlohy je Angloameričan Arthur Wynne. Jeho první křížovka byla uveřejněna 21. prosince 1913 v New York World. Velký ohlas čtenářů způsobil, že se křížovky začaly v uvedených novinách otiskovat pravidelně. Jenže to už se dávno otiskovaly u nás, v české kotlině!

První křížovka jako luštitelská úloha totiž pochází z Prahy. Měla formu miniatury a vymyslela ji učitelka Mlada Antošová z Modřan. Její křížovka byla otištěna ve Sborníku hádanek Zlaté Prahy v roce 1899. Autorka nazvala úlohu Čapka z písmen, neboť představovala konkrétní figuru – čepici. Pravda, tato první křížovka ještě neměla charakteristickou mřížku, jak ji známe dnes, ale o pravou křížovku se rozhodně jednalo, neboť se výrazy křižovaly ve dvou směrech a řešily se podle legendy, což je základní princip křížovky. Ostatně do podoby s mřížkou ji lze snadno převést.

Nápad se zalíbil i dalším autorům a podobné křížovky se začaly pravidelně otiskovat (již v podobě s mřížkou, jak ji známe dnes) především v časopise Český hádankář. Hádance se na přelomu století již říkalo "hádanka křížová" nebo také "hádanka křížovka". Jisté tedy je, že první křížovka na světě jako luštitelská úloha nevznikla v USA, ale v Čechách. Ale nutno přiznat, že skutečné popularity a všeobecného rozšíření se opravdu dočkala až po roce 1913. Wynne jako první autor použil ve svých křížovkách rozdělovací značky.

Křížovka 1

Vyluštěná křížovka.


Čapka z písmen

Za tečky dosaďte hlásky: a, a, a, á, b, i, i, l, n, o, o, p, r, r, r, s, s, v, v, aby vznikla slova křížem nestejná o významech následujících.

Svisle: ssavec, příslovka, stok, část dne, druh přežívavců, hlásky.

Vodorovně: Slovan, slavný francouzský virtuos na housle a skladatel, část klásku, budova.

Autorka: Milada Antošová z Modřan


Křížovky nového typu (zvané též americké křížovky) se pod názvem criss-cross puzzle rozhodly pravidelně na svých stránkách publikovat Lidové noviny. Ve vydání z 18.ledna 1925 se objevila první taková křížovka, která znamenala významný krok pro popularizaci amasové rozšíření křížovek u nás. Její autor (D. Š.) píše: "Pod tímto poněkud groteskně znějícím jménem ujal se v anglosaských zemích nový druh hádanky ahlavolamu, který se stal po mah-jongu nejoblíbenější zábavou anglické a americké společnosti. Criss-cross znamená v angličtině křížky, jimiž se podepisují negramotní; v anglickém hádankářství se tím označuje hádanka, v níž je danou soustavu čtverečků vyplniti písmenami tak, aby vodorovně i svisle – tedy křížem krážem, chceme-li se zvukově přiblížiti slovu criss-cross – dala řadu slov předem určených."

Co myslíte? Dokázali byste si s takovou křížovkou poradit i vy, dnešní křížovkáři? Napovíme, že jednopísmenné výrazy se neřeší, že není třeba dodržovat délku samohlásek a první výraz ve sloupci H je Esad (viz křížovka).

Křížovka 2

Vyluštěná křížovka.


Křížovka

Vodorovně: 1. Mužské jméno; stav obilí. – 2. Označení zvuku; výraz nejistoty. – 3. Předzvěst bouřky; turecké jméno. – 4. Předložka; vojenský houf; tón. – 6. Zkratka pro minci; doba; míra plošná. – 7. Projev radosti; moravská řeka. – 8. Doba; předložka. – 9. Vyhynulý národ; přezdívka strážníků

Svisle: A. Ovzduší. – B. Šlechtic; polské město. – C. Ženské jméno; pytlácké náčiní. – D. Zkratka pro minci; zápor. – E. Mužské jméno. – F. Část vozu; zájmeno. – G. Anglické křestní jméno; část nádoby. – H. Mohamedánské jméno; národnost. – Ch. Pražská čtvrť.


Ohlas křížovek publikovaných vLidovkách 18. ledna 1925 a později byl mimořádný. Pro spousty čtenářů se luštění od té doby stalo vášní. Lze říci, že v roce 1925 nastala u nás opravdová křížovkářská horečka. Jedním z náruživých luštitelů byl také spisovatel Karel Čapek. Skřížovkami se potýkal hned od prvního uveřejnění americké křížovky v roce 1925 v Lidových novinách.

V jednom z dopisů své tehdejší lásce Věře Hrůzové se více než milostnému vyznání věnoval křížovkám: "... a řekl jsem si: jakže, že bych já, slavný Karel Čapek, tohle nerozřešil ve dvou minutách? Nuže, po dvou hodinách divého zápasu jsem se právě nyní vzdal, zničen na duchu i na těle..." Načež Čapek varoval paní Věru, aby nikdy nedovolila svému muži řešit criss-cross puzzles: "Následky jsou hrozné. Stalo by se Vám, že když byste usínala, zeptal by se Vás, která ryba pozůstává ze tří písmen nebo která bohyně má zrovna uprostřed ‚o‘. Když byste ráno od něho čekala ‚dobré jitro‘, zeptal by se Vás najednou, které mužské jméno má druhé písmeno ‚a‘..."

Divadelní kritik a dramatik Edmond Konrád o křížovkáři Čapkovi napsal ve svých memoárech: "Bylo zázrak vidět Karla Čapka luštit křížovku. Vzal, koukl a s rychlostí účetního, který sečítá sloupce, psal kvapným písmem rozluštění jak na běžícím páse..."

Křížovka jako zábava i sport
Od doby svého vzniku a pravidelného uveřejňování v Lidovkách zaznamenala křížovka obrovský rozmach. U nás prakticky nejsou noviny či časopisy, kde by se nevyskytovala. Milovníci křížovek a hádanek se již od počátku 20. století začali sdružovat do hádankářských akřížovkářských klubů, spolků akroužků, z nichž řada existuje dodnes. Sdružují se pod hlavičkou Svazu českých hádankářů a křížovkářů (www.e-rebus.cz), který byl založen v roce 1968. SČHAK pořádá řadu významných soutěží v luštění křížovek, jako např. mistrovství republiky, turnaje Grand Prix, Nolčovu křížovkářskou maturitu, Českou křížovkářskou ligu a další.

Čeští křížovkáři patří, bez přehánění, k nejlepším na světě, a to jak po stránce řešitelské, tak po stránce autorské. Vymysleli desítky křížovkářských odrůd, drží řadu primátů, udělali z křížovek nejen ušlechtilou zábavu, ale také sport a umění. Dočteme se o nich také v České knize rekordů III.

A proto si připomeňme, že na počátku masového rozšíření křížovek stály před pětaosmdesáti lety Lidové noviny. Vedle stovek organizovaných křížovkářů jsou u nás statisíce běžných luštitelů, kteří si rádi vyřeší jakoukoli lehčí křížovku pro radost, poučení a procvičení mozkových závitů třeba právě v Lidových novinách.

Zdeněk Chromý, křížovkář




Najdete na Lidovky.cz