Protože po virech nezůstávají žádné zkameněliny, použili vědci pro vystopování předchůdců dnešních žloutenkových virů trik. V genomech hostitelských organismů, jako jsou ptáci, hledali zbytky sekvencí virů. Ty se v průběhu věků mění jen velmi pomalu.
Senzační objev
"Prehistorický virový dědičný materiál je prakticky zmražen v původním stavu v momentě svého začlenění do genomu hostitele, a tak zůstává dodnes jako takový viditelný. Proto těmto sekvencím říkáme také molekulární fosilie," vysvětlil vedoucí vědecké skupiny Jürgen Schmitz.
ČTĚTE TAKÉ |
"Senzačním objevem byl přitom téměř kompletní genom viru, který se po více než 82 milionech let dochoval jako molekulární zkamenělina," podotkl další vědec Alexander Suh.
Žloutenka typu B patří mezi nejčastější virová onemocnění světa. Přenáší se při sexu nebo krví a může vyvolat zánět jater. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je virem chronicky infikováno více než 240 milionů lidí. Více než 500 tisíc lidí ročně na žloutenku typu B zemře.
