Změna času ovlivní biorytmy. O delším dni v létě už debatují i europoslanci

„Člověk si rychle zvykne, že začíná po zimě vstávat do práce za světla. Každý den je to o něco lepší, a pak najednou bum. Zase vstávám za tmy. Hlava to nepobírá. I když jdu spát dřív a třeba se mi i podaří usnout včas, spím tedy stejně dlouho jako normálně, cítím se unavený a trvá to pár dní, než se srovnám,“ říká Bronislav Losman z Prahy a dodává, že čím je starší, tím hůř změnu času snáší. „Už jen pomyšlení, že se změna času blíží, mě dokáže zdeptat,“ dodává pětatřicetiletý muž.

Chybějící ranní světlo lidem, kteří musí ráno brzy vstávat, je přesně ten důvod, proč snášejí jarní změnu času mnohem hůře než posun času na podzim. „Lidé, kteří už vstávali do světla, se po přechodu na letní čas zase probouzejí do tmy. A potřebovali by právě to ranní světlo, aby se jim biologické hodiny po změně času snáze předběhly,“ potvrzuje fyzioložka Helena Illnerová.

Podzimní návrat je jednodušší

Proti tomu podzimní návrat ke středoevropskému času je podle profesorky Illnerové pro organismus snadnější, protože lidské biologické hodiny mají tendenci se spíše zpožďovat. U velmi citlivých jedinců je však jedno, zda se hodiny posouvají vzad, nebo vpřed, jejich organismus může reagovat až přecitlivěle.

„Bohužel pokaždé omarodím. Už odmalička po každém posunu času dostanu chřipku,“ stěžuje si Barbora Justrová z Litvínova. Letos je před změnou času ještě napjatější než jindy, protože se dotkne i jejího syna. „Ráno běžně vstává v půl šesté, což je velmi brzy, a zatím se marně snažím to posunout na pozdější dobu. Takto bude vzhůru ještě o hodinu dřív a ta chybějící hodina nám nabourá celý denní program, který máme již zažitý,“ vysvětluje maminka ročního chlapce.

Pozitivní na letním čase je podle většiny lidí prodloužené světlo ve večerních hodinách, což dává více času k volnočasovým venkovním aktivitám. I to je důvod, proč ankety o tom, kterému času by lidé při jeho výběru dali přednost, skrze všechna média vyhrává letní čas. Někteří odborníci však hledí na jiné faktory.

„Vzhledem k tomu, že byl v roce 1979 jako změna zaveden letní čas, je tedy nefyziologický, a tedy postradatelný,“ vyjádřila se k otázce, který čas by ponechala, vedoucí lékařka spánkové laboratoře v Plzni Jana Vyskočilová. Zajímavé z hlediska statistik jsou i výsledky ekonomického dopadu střídání času. Traduje se, že letní čas se zavedl, aby lidé ušetřili – v létě je světlo tak dlouho, že chodí spát ještě v době, kdy není nutné tolik svítit. A ráno naopak už nepotřebují svítit, když začínají pracovat. Tento důvod ekonomové již dávno vyvrátili. Nově však výzkumy v USA a v Rakousku ukázaly, že výsledek je paradoxně opačný – kvůli letnímu času lidé i večer jezdí auty častěji a na delší vzdálenosti, než kdyby měli do západu slunce o hodinu času méně. Spotřebují tak více pohonných hmot.

Hlasitější nesouhlas

Odpůrci střídání času jsou slyšet každý rok stále více. Letos vybojovali cenný skalp na půdě Evropského parlamentu. Europoslanec Pavel Svoboda získal pro svoji rezoluci navrhující zrušení střídání času hlasy 384 politiků, což vedlo k tomu, že změnou času se bude zabývat Evropská komise.

Rezoluce však nenašla zastání u všech českých europoslanců. Luděk Niedermayer argumentuje tím, že by se v létě stmívalo už v osm hodin, a Dita Charanzová nezaznamenala prokazatelné závěry vědeckých studií o dopadu na lidské zdraví. Přičemž dopady na lidské zdraví patří mezi nejzásadnější argumenty odpůrců střídání času.

Že se otázce zrušení střídání času věnuje až příliš prostoru, nicméně připouští i profesorka neurologie Soňa Nevšímalová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která se již řadu let věnuje výzkumu spánku. Ve srovnání s jinými poruchami spánku, které někdy vyžadují i dlouhodobé léčení, jí potíže způsobené přechodem na letní čas připadají méně významné.

„Při cestování do jiného časového pásma lidé posun o hodinu obvykle ani nezaregistrují, zasáhne je až posun o dvě hodiny a více,“ hodnotí lékařka.

Jako odbornice často upozorňuje na jinou běžnou věc, která narušuje spánek u velkého množství lidí, a to je zaměstnání ve směnném provozu. Mladí lidé se dokážou ještě relativně dobře vyrovnat s tím, že jednou mohou spát ve dne, jindy v noci. Čím jsou však starší, tím hůře se s nepravidelným rytmem srovnávají, což ovlivňuje kvalitu jejich spánku.

Pokud člověk dlouhodobě špatně spí, reálně mu hrozí, že u něj propukne Parkinsonova či Alzheimerova choroba. „Už dvacet let před vznikem prvních projevů Alzheimerovy choroby se v mozku ukládají beta-amyloidy, které způsobují právě tuto nemoc. A odbourávají se pouze ve spánku,“ vysvětluje profesorka Nevšímalová. Propadat panice však podle ní nemusí hned každý, kdo pracuje na směny. Nicméně u těch, kdo takto pracují desítky let, jsou následky nedostatečného spánku zřejmější.

Pokud se na problém podíváme opět z hlediska četnosti výskytu, nejčastějším problémem spojeným se spánkem je porucha usínání, na což si stěžují více ženy než muži. Odborníci radí, aby se dotyčný nejprve pokusil vypátrat, co příchod jeho spánku ruší. Může to být hluk, nevyvětraná místnost, vysoká teplota v ložnici. Pokud se však člověk ujistí, že se neprovinil proti základním pravidlům zdravého spánku, měl by zajít k odborníkovi.