O delším dni v létě už debatují i europoslanci. V názoru na výhody či nevýhody střídání středoevropského a letního času včetně zdravotních souvislostí se ale neshodli. Je i tak možné, že změny času budou nakonec zrušeny.
V neděli brzy ráno poskočí hodinové ručičky dopředu. Ukrojí jednu hodinu spánku. Mohlo by se říct, že to není tak hrozné, vždyť bude neděle a většina lidí si může přispat. Jenže mnozí z nás se s takovým zásahem do vnitřních hodin srovnávají i několik dní.
„Člověk si rychle zvykne, že začíná po zimě vstávat do práce za světla. Každý den je to o něco lepší, a pak najednou bum. Zase vstávám za tmy. Hlava to nepobírá. I když jdu spát dřív a třeba se mi i podaří usnout včas, spím tedy stejně dlouho jako normálně, cítím se unavený a trvá to pár dní, než se srovnám,“ říká Bronislav Losman z Prahy a dodává, že čím je starší, tím hůř změnu času snáší. „Už jen pomyšlení, že se změna času blíží, mě dokáže zdeptat,“ dodává pětatřicetiletý muž.
Chybějící ranní světlo lidem, kteří musí ráno brzy vstávat, je přesně ten důvod, proč snášejí jarní změnu času mnohem hůře než posun času na podzim. „Lidé, kteří už vstávali do světla, se po přechodu na letní čas zase probouzejí do tmy. A potřebovali by právě to ranní světlo, aby se jim biologické hodiny po změně času snáze předběhly,“ potvrzuje fyzioložka Helena Illnerová.
Pozitivní na letním čase je podle většiny lidí prodloužené světlo ve večerních hodinách, což dává více času k volnočasovým venkovním aktivitám. I to je důvod, proč ankety o tom, kterému času by lidé při jeho výběru dali přednost, skrze všechna média vyhrává letní čas. Někteří odborníci však hledí na jiné faktory.
„Vzhledem k tomu, že byl v roce 1979 jako změna zaveden letní čas, je tedy nefyziologický, a tedy postradatelný,“ vyjádřila se k otázce, který čas by ponechala, vedoucí lékařka spánkové laboratoře v Plzni Jana Vyskočilová.
Hlasitější nesouhlas
Odpůrci střídání času jsou slyšet každý rok stále více. Letos vybojovali cenný skalp na půdě Evropského parlamentu. Europoslanec Pavel Svoboda získal pro svoji rezoluci navrhující zrušení střídání času hlasy 384 politiků, což vedlo k tomu, že změnou času se bude zabývat Evropská komise.
Rezoluce však nenašla zastání u všech českých europoslanců. Luděk Niedermayer argumentuje tím, že by se v létě stmívalo už v osm hodin, a Dita Charanzová nezaznamenala prokazatelné závěry vědeckých studií o dopadu na lidské zdraví. Přičemž dopady na lidské zdraví patří mezi nejzásadnější argumenty odpůrců střídání času.
